Kurzy hry na nástroj jsou časově náročné. Vás ale hudba baví ve volných chvílích a rádi si zahrajete na kytaru? Umět základní akordy jako akord E7 kytary se nikdy neztratí. Jste znuděni povinnou docházkou do hudebních kurzů a vystačíte si jako samouci? Všechno je možné s troškou sebevědomí, vůlí a pár znalostmi z oblasti hudební nauky. Jedná-li se o akordy (ať už kytarové, tak ale i klávesové, ukulelové atd.), je důležité vědět, jak je číst a především tedy jejich význam v kombinaci s tzv. křížky či béčky. Jako začátečníci si však vystačíte se základními durovými akordy (Cdur, Ddur, Edur, Fdur, Gdur, Hdur), které se v notách mohou vyskytnout v kombinaci s křížkem a při hře zní vesele a plně. Pozornější čtenář si mohl také povšimnout, že se značí velkým tiskacím písmenem a dodatkem dur. Při hře je však také možnost využít mollové akordy (Cmol, Dmol, Emol, Fmol, Gmol a Bmol), které naopak v mnoha případech zní neúplně a smutně. Tyto akordy se využívají především v bluesu či jazzu. Poslední možností akordů jsou tzv. sedmičkové akordy (C7, D7, E7, F7, G7, H7). Jejich zvuk lze popsat jako vylepšené durové akordy.

Chcete-li se jednoduše naučit jednotlivé akordy hrát, postačí si zobrazit zápis akordu, kde je zapsaných všech šest strun kytary a mezi jednotlivými pražci žluté puntíky. Co jeden puntík, to jeden prst levé ruky, mnohdy lze najít zápis i s čísly (1 – palec, 5 – malíček). Nezapomeňte na pečlivost, se kterou jednotlivé struny mačkáte. I se sebemenší výchylkou prstu ze struny, může celý akord vyznít zcela jinak. Proto se nezalekněte původní bolesti bříšek prstů, po pár trénincích to přejde.

Mnohé akordy jsou tedy odvozeny od těch základních (tj. C, D, E, F, G a H). Proto vezmeme-li například akord E, ve kterém využijeme druhého a třetího pražce a tří prstů levé ruky, můžeme jej využít jako základ jak pro akord Em, kde jeden prst ubereme, tak i pro E7, kde jeden prst přidáme na další pražec. Umět základ není proto velmi obtížné a rozšiřování znalostí akordů je tak velmi jednoduché.